Jen mě nelituj
Jarek Nohavica
1: | JFmen mě nelituj, nBmeklepej nD#7a mé dveře s chrG#yzantémou v dlC7ani, hrBma na lD#7itování kG#ončí v prvním tahu, neplivej lCmásku na podlBmahu, nestůj mi D#u bytu, jen mě nelitFmuj. TBma slova jsD#7ou jen guláš dvG#akrát přihřívD#/Ganý, Bma to mě nD#7ezachrání, a tG#o mi nepomůže, a tak nCmesvlíkej mě z kBmůže, celý zvD#ědavý, celý zvG#ědavý, jak vlD#/Gastně vypadFmá takový mBmalý pohřeb, na který si člD#7ověk sám nastřG#ádá. |
R: | Jó, kdybych byl vrG#abec, sezobal bych zD#rní všem ptFmákům, co v C#okolí jsG#ou, srdce měl bych slBmabé a žaloudeček pD#lný a dC#uši rozčepýřenG#ou. |
R: | Jó, kdybych byl holub, roznesl bych psaní od domu k domu do všech světových stran, a pak četli bychom spolu, co píše tamta paní a co píše tamten pán. |
*: | JBmó, kdybych byl, žC#il bych si, žil, a šťG#astný bych byl jD#/Gako pytel blech, ale jBmá jsem, co jsem, a nD#7evěřím lítostG#em. |
2: | Jen mě nelituj, opřený o zábradlí mám ještě dvacet sedm zubů, nejsem přes palubu, ten plavčík, co to řekl, ten se spletl, koukni se na racka, jak vzlétl směrem k úsvitu, a tak mě nelituj. Člověk se rodí jednou a umírá i stokrát, slza je pořád mokrá jak za časů krále Leara, a já potichu v sobě sbírám sílu i odvahu, stojím na prahu a koukám: velká paráda, z mých dveří vychází pohřeb, na který jsem si sám nastřádal. |
R: | Jó, kdybych byl káně, vysoko bych létal a střemhlav padal dolů jako archanděl a na severní straně nejvyšší hory světa bych svoje tajné hnízdo měl. |
R: | Jó, kdybych byl sýček na Těšínské věži, purkmistry a pány ze sna budil bych, a k půlnoci bych křičel, jak to leží a běží, a k ránu bych pak ztich'. |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T21:00:53.271+00:00
Výsledky hledání: |